Úvod

Bylo by neomluvitelné, mluvit o tom, jak psát texty duchovních písní a ono "jak" neuvést do souvislosti s širším pohledem na problémy, které se textaři pokoušejí řešit, nejen když zasednou k psacímu stolu a začnou psát, nebo když kolem něho přecházejí a skládají text v hlavě. Proto jsem do svého pohledu zahrnul mimo základní předpoklady a tvůrčí postupy a etapy textařské práce, také její periférii - vztahy a součinnost s realizačním týmem hudební skupiny.

Nebezpečí tohoto pokusu spočívá v tom, že by moje zkušenosti mohly být povýšeny na obecné pravidlo, přestože způsob práce a textařská zkušenost jsou u každého textaře jiné, a přestože moje vlastní textařská práce není natolik dobrá, aby mohla mému příkladu dodat jakoukoliv autoritu.

Nicméně je třeba dát alespoň první podnět k diskusi našich textařů, jež by vytvořila podmínky pro konfrontaci jejich pracovních postupů, a tak vyplnila nesnesitelné vakuum v této oblasti.

Psaní textů duchovních písní je činnost, která klade určité nároky na textařovu pozornost a vyžaduje od něho jistou kvalifikaci, pokud jde o sluch, vidění, fantazii, paměť a pod. Měl by umět myslet v obrazech, měl by svůj jazyk ovládat mistrně, jako malíř svou paletu, i když dosah jeho jazyka je velice omezený. Měl by znát úskalí a zrádné mělčiny své práce, měl by vědět, co jí prospívá a umocňuje.

To jsou náměty, jejichž společné promýšlení může přispět nejen ke zkvalitnění a vyzrávání naší textařské generace, ale i velkou pomocí při výchově bašeho textařského dorostu.

Radim